Severní Španělsko, utajený kout Evropy

Sever Španělska je krásný a tak trošku utajený kout Evropy. Je to snad tím, že moře v Biskajském zálivu je studenější, než to ve Středozemí, a Češi mají Španělsko spojené hlavně s koupáním a letní dovolenou. Takže proč by měl někdo jet do části Pyrenejského poloostrova, kde nejsou kilometry dlouhé písečné pláže, a kde nejsou stovky hotelů? Na to je jednoduchá odpověď. Protože kvalita prožitku se nepočítá na hodiny proležené u moře, ale na okamžiky, které budou navždy uloženy ve Vašich vzpomínkách.

Guggenheim museum, BilbaoGuggenheim museum, Bilbao

My jsme projeli tuto část Španělska po ose Barcelona - Zaragoza - Pamplona - Bilbao - Santander - Oviedo - Lugo - Madrid. Pravda je, že z Barcelony jsme viděli jen letiště (ale Barcelona nebyla cílem naší cesty) a Zaragozu jsme jen v rychlosti prolétli, zato Bilbao jsme si užili. Celkově mě Baskicko, jehož hlavním městem je právě Bilbao, dost nadchlo. Je to město v ústí řeky Nervión na prudkých svazích okolních kopců. Jsou zde zastavěná i místa, které nevypadají, že by na nich mohl stát bytový dům… inu, místa je málo a lidí hodně. Bilbao je také centrem kultury a třešničkou na dortu je zde grandiózní moderní budova Guggenheim muzea.

Dalším větším městem byl Santander, které je již v provincii Kantábrie. Poklidné historické město, které mi svým jménem stále něco připomínalo, až jsem zjistil, že to je vlastně název banky „Banco Santander“, která je největší španělskou a čtvrtou největší evropskou bankou. Město Oviedo opět o kus dál na západ, to už je provincie Asturie. Střed města je ozdoben krásnou katedrálou a lehce mimo střed města je monumentální budova kongresového paláce od architekta Santiaga Calatravy. Posledním větším městem na naší cestě bylo Lugo, další neznámá perla s krásnými rekonstruovanými hradbami a atmosférou vybízející k posezení v místních kavárnách.

Ale proč jsme do Španělska jeli skutečně? Bylo to kvůli krásným městečkům s atmosférou? Nikoliv! Bylo to samozřejmě hlavně kvůli krajině, nádhernému divokému pobřeží, horám i pouštím.

Struktury u Bardenas RealesStruktury u Bardenas Reales

Protože jsme kvůli covidovým leteckým odstávkám nemohli přiletět v termínu do Madridu, vzali jsme zavděk Barcelonou, a proto jsme lehce upravili trasu a naše první větší fotografická zastávka byla v severovýchodní „pouštní“ oblasti Bardenas Reales. Jílovité kopce připomínají svým tvarem severoamerický Utah, možná také trochu Údolí smrti, zkrátka zajímavá a fotogenická krajina. Po cestě pak potkáváme tu krásný velký hrad, tu zajímavý kamenný most, potravy pro oči a fotoaparát je hodně. Když se blížíme k severnímu pobřeží a tedy k Biskajskému zálivu, začíná se charakter krajiny měnit. Kopce porostlé neprostupnou zelenou vegetací vlastně ani moc nesedí k představě o vyprahlém Španělsku. Líbí se nám tu.

Playa de BarrikaPlaya de Barrika

Okolo města Bilbao je několik velmi zajímavých pláží s flyšovými útvary, což jsou usazené komplexy, tvořené pískovcem a jílovcem. Tyto vrstvy jsou pak u moře odhalené hlavně erozní silou moře a tvoří tak pro fotografa velmi lákavé kompozice. Dalším lákadlem je ostrůvek Gaztelugatxe s kostelíkem resp. poustevnou, která je zasvěcená Janu Křtiteli. Ostrůvek je s pobřežím spojený krásným klikatým mostem a celek tvoří neopakovatelnou fotografickou scénu, kde by fotograf strávil nejedno ráno nebo večer. Fanoušky série Hra o trůny bude zajímat, že ostrov byl využit jako jedna z filmových lokací a to konkrétně jako „Dračí kámen“.

Do severního Španělska se nyní opět chystáme a to konkrétně v termínu 12. - 20. 4. 2025. Zaujala Vás tato zatím fotograficky panenská krajina? Pojeďte s námi za dobrodružstvím. (tento workshop je v přípravě a co nevidět bude vypsán veřejně, pokud máte zájem, tak mi napište email)

San Juan de GaztelugatxeSan Juan de Gaztelugatxe

Dále na západ jsme navštívili mnoho pláží, útesů a útvarů na mořském pobřeží, ale ráno, které mě zůstalo v paměti asi nejvíce, bylo to na pláži Gueirua, kde nám k špičatým mořským jehlám, hrálo do noty i počasí. V protisvětle nasvícené mořské špičky vytvořily dokonalou fotografickou scénu a ta krása je v severním Španělsku umocněna také tím, že jsme na většině (výjimky jsou) lokalit sami, žádné autobusy nacpané turisty, žádné davy tísnící se na útesech, jen klid a pohoda.

Playa GueiruaPlaya Gueirua

Člověka neznalého místní krajiny určitě překvapí, že mezi městy Santander a Gijón se reliéf začne velmi výrazně vlnit a směrem do vnitrozemí se objeví znenadání hory, které svým vápencovým charakterem připomínají alpské Dolomity. Rozkládá se zde pohoří Picos de Europa s nejvyšší horou Torre de Cerredo (2648 m n. m.). Krásné štíty jsou na našem převážně pobřežním putování vítaným zpestřením.

 

Picos de Europa, Picu UrrielluPicos de Europa, Picu Urriellu
Vstup do MorieVstup do Morie - V malebné krajině u jezera Covadonga se po dobu 130 let (do roku 1979) odehrávala intenzivní těžba železa a manganu. Nejproduktivnějším rokem byl rok 1910 s produkcí okolo 60 000 tun. Skalní špičky, které vidíte na fotografii se vynořily z podpovrchu v důsledku těžebních prací zaměřených na železné a manganové usazeniny uvnitř jílovitých sedimentů vyplňujících vápencové dutiny.

 

Projeli jsme toho ve Španělsku mnohem více (jistě to vydá na pokračování článku) a na mnoho krásných míst ani nebyl čas. Je zde toho tolik k vidění, že se sem budeme vracet a Vás rádi vezmeme s sebou, představíme Vám krásy místní krajiny a přitom Vás ještě naučíme fotografovat. A to už za to stojí ne? Pojeďte v dubnu 2025 s námi! (tento workshop je v přípravě a co nevidět bude vypsán veřejně, pokud máte zájem, tak mi napište email)

Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. podrobné nastavení